O svoje vzpomínky na hráčskou kariéru, pohled na současnou situaci a o další zajímavé informace se s námi podělil Petr „Peréz“ Veselka, předseda FC Křivsoudov.

Ahoj prezidente, začneme pohledem na Tvoji hráčskou kariéru. Kdy a kde jsi začal hrát fotbal a postavil ses rovnou mezi tyče?

Určitě bych tomu neříkal kariéra. Žádnou díru do světa jsem neudělal, ale fotbalem jsem se pěkně bavil, i když jsem začínal poměrně dlouho, až v 17 letech v Křivsoudově. K tomu jsem ještě měl další koníček, a to silniční cyklistiku, které jsem věnoval hodně času. Postupně jí fotbal vytlačil do pozadí. V poli jsem nikdy nehrál, tam bych neobstál, proto jsem asi zalezl do brány, ale určitě toho nelituji. I když vzpomínám na zajímavou historku. V začátcích fotbalu v Křivsoudově, kdy náš legendární pan trenér Vondrák míchal každý týden sestavou, neboť jinou možnost neměl, tak mě chtěl postavit do útoku a našeho hroťáka Fandu Ždycha do brány. Dodnes nevím, co s tím zamýšlel, ale nakonec si to rozmyslel a já si oddychl.

Vstřelil jsi někdy branku v mistrovském utkání?

V poli jsem nehrál, tak ze hry ne. Kopal jsem asi tři penalty, dvě proměnil a jednu ne, co si vzpomínám. V živé paměti mám spíš vlastní branky, těch pár bylo. A dokonce jsem dostal gól z výkopu od soupeřova brankáře. Myslím, že to bylo v Přestavlkách, když jsem chytal za Pravonín. Pamatuju si to, protože mě to něco stálo.

Co považuješ za svůj největší sportovní úspěch?

Sportovní úspěch nemám žádný, ale jsem naprosto spokojený, neboť jsem měl obrovské štěstí na týmy, kde byly super lidi. Já byl takový cestovatel. Začátky fotbalu v Křivsoudově měly své kouzlo a bylo to super. Pak přišlo období, kdy jsem byl v Křivsoudově na určitou dobu nepotřebný, tak jsem cestoval po okolí. Ze začátku jsem to těžce nesl, ale dnes jsem za tyto zkušenosti rád a díky tomu mám mnoho skvělých kamarádů po okolí. Hrál jsem v Dolních Kralovicích, Čechticích, Pravoníně a Lukavci. Nejdéle v Pravoníně a v Lukavci, kde jsem si vyzkoušel dva roky I. A třídu. V Lukavci a Pravoníně super diváci, spoluhráči, trenéři a je opravdu na co vzpomínat. Vše jsem pak zakončil zase v Křivsoudově.

Zhruba 5 let jsi předsedou fotbalového oddílu v Křivsoudově. Splnila se za tu dobu Tvoje očekávání a přání ve vývoji klubu?

Předsedou jsem od roku 2015, kdy nám náhle zemřel náš kamarád, předseda Míra Macháček. Hledalo se řešení, byl jsem navržen, vzal jsem to na zkoušku do konce kalendářního roku a ono to trvá zatím dodnes. Když jsem začínal, neměl jsem žádné přání, jen nám šlo o to, aby to nějak fungovalo. Já sám jsem vůbec netušil, co mě čeká. Partu jsme v tu dobu měli výbornou, a ještě se podařila vhodně doplnit. Proto se nám dařilo jak fotbalově, tak i v jiných činnostech v oddíle. S jídlem roste chuť, tak se vše postupně nabalovalo a nám se stále dařilo. Samozřejmě za velkého přispění místní obce, která stále pomáhá a velké investice ve sportovním areálu financuje nebo spolufinancuje. Po sportovní stránce dobrý. Vesnický klub, který má přes sto členů. Pět soutěžních týmů v současnosti. Má to každý? Tady v okolí určitě ne.

Určitě máš v hlavě plány do další „pětiletky“, můžeš se s námi alespoň o některé podělit?

Konkrétní velké plány nemáme, odvíjí se to od finančních možností, které máme omezené. Vše se řeší rok od roku. Možná si někdo řekne, že všechno máme. Ano, je toho hodně. Solidní hřiště a zázemí, nádhernou tribunu, umělé osvětlení hřiště, automatické zavlažování, vrt na vodu s velkým zásobníkem na ní, nové střídačky. Ono by se dalo stále budovat a zlepšovat, ale je k tomu potřeba zapálený kolektiv lidí, a to nám momentálně chybí. V poslední době toho bylo moc a už to šlo na sílu. V současné době je aktivita menší, hlavně od hráčů mladších ročníků. Zpět k těm plánům. Určitě do budoucna nové oplocení areálu, obnovení vybavení klubovny a každoročně mraky práce na údržbě areálu. Tréninkové hřiště nemáme žádné, což je velký problém, ale v současné době pro nás neřešitelný.

Zejména u Tvých oblíbenců v Pravoníně a v Miřeticích probíhají práce na rekonstrukci sportovního areálu. Sice náš stánek disponuje řadou předností, ale i tak – nezůstaneme pozadu?

O obou přestavbách vím. Tu v Pravoníně pravidelně sleduju na jejich webu a přeji jim o to víc, neboť jsem tam dlouho hrál. Znám velmi dobře jejich nadšence a vím, co tam pro fotbal dělají. Každý, kdo na vesnici něco buduje, má moje uznání, protože vím, jak složitě se vše organizuje a jak těžké je sehnat finanční prostředky. Když se něco povede, přináší to obrovskou radost, a to je ta nejlepší odměna.

Jestli zůstaneme, nebo nezůstaneme pozadu jsem odpověděl v minulé otázce. je to hlavně o chuti, pracovitosti a o tom kolik my jako výbor zajistíme finančních prostředků. Pak už se dá dělat cokoliv, ničemu se nebráním.

V současné době je situace okolo sportovních soutěží velmi nejistá, jak osobně vnímáš přerušení sportovního dění? Za rok 2020 FC Křivsoudov sehrál historicky nejméně utkání, A-tým dokonce víc přátelských než mistrovských..

Je to divné období a celosvětový problém, přerušení našich soutěží to je nic, ale samozřejmě to zamrzí. Je to koníček, který máme rádi, věnujeme tomu volný čas a zároveň tím bavíme lidi na vesnici. Nás to hodně poznamenalo už při první vlně Covidu. V minulé nedohrané sezoně po podzimu tři naše týmy první ve svých soutěžích, kvalitní zimní příprava A mužstva, myšlenka na případný postup a pak už nic. Velká škoda, to demotivuje každého. Ten útlum vnímám až doposud. Mé přání a snaha je, aby se vše zase zlepšilo.

Jak odhaduješ fotbalové dění na jaře 2021?

Já to odhaduju na dohrání podzimu a konec. Pak budou známy týmy na postup a sestup, ale za mě je to neregulérní. Představa, že okresní soutěže začnou v únoru je pro mě nereálná. Nejedná se jen o dospělé, ve hře je i mládež. Otázky kde to hrát, kdo to bude platit, případné pronájmy UMT, za jakého počasí zůstávají stále nezodpovězeny. Mimochodem, v lednu se má konat volební valná hromada OFS Benešov, uvidíme, co vůbec bude.

Přestupní okno bude brzy otevřené, jsou nějaké změny v kádrech našich družstev nebo v realizačních týmech?

O změnách v kádru nic nevím, ani netuším. Pokud se dělají nějaké obměny tak raději v létě před sezonou. Doufám, že nikdo nechce odejít. Případné posílení A mužstva zatím ne, ale může se stát, že nebude dostatek hráčů nebo někdo projeví zájem sám a pak se to bude muset řešit. Jediná realizační změna se týká A mužstva. Trenér Jirka Doležal přechází na pozici hráče a je vystřídán trojicí členů výboru. Do konce sezony jsme se rozhodli řešit tímto způsobem.

Je podle Tebe v obou dospělých týmech dostatečná a konkurenceschopná šířka kádrů?

U B týmu je to jak na houpačce. Jednou je hráčů dostatek, za týden zase pro trenéra dva dny volání, aby měl lidí dostatek. Já bych si představoval větší zapojení dorostenců do B mužstva. V poslední době se přistup dorostenců k zápasům trochu zlepšil, ale jejich tréninková morálka je špatná.

U A mužstva je to někdy na hraně. Když přijde zranění, omluvenky a někdy i nedostatečná komunikace s B týmem je áčko v 11-13 lidech. To je za mě špatně.

To se ale bavíme o zápasech. Velké rezervy máme v docházce na tréninky u mužů a dorostenců. Samozřejmě je to vše složitější, mužstvo stárne, všem se postupně mění soukromý život, více starostí a méně času na fotbal. Oni dnes kluci to mají trochu jinak nastaveno. Za nás si většina

hráčů vše plánovala podle rozpisu fotbalu, to dnes u každého moc neplatí. Přesto bude snaha v zimní přípravě, která začíná hned začátkem ledna navázat na období, když se postupovalo ze III třídy do OP. Tehdy to nemělo chybu, rád na to vzpomínám.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem sponzorům kteří nás podporují, poděkovat hráčům, funkcionářů a taky našim fanouškům, kteří jsou jedineční a skvělí. Jménem FC Křivsoudov Vám přeju všechno nejlepší, pevné zdraví v roce 2021 a na jaře snad na viděnou.