Ahoj Láďo, jsi druhým odchovancem křivsoudovské kopané, který si zahrál v ligovém utkání. Jak na roky strávené v našem dresu vzpomínáš?

Vzpomínám na ně v dobrém, v Křivsoudově jsem se naučil fotbalový základ od pana Gelety, za což jsem moc rád.

Pamatuješ si zásadní momenty z Tvých začátků? První zápas, vstřelenou branku, apod.?

Na první branku si vzpomínám, tuším že to byla doklepávačka do prázdné branky, bylo mi asi 6 a hodně jsem to prožíval. Všude jsem to říkal   a ukazoval, jak se mi to povedlo.

Jakým směrem se dál vyvíjela Tvoje kariéra?

Potom jsem zamířil na střídavý start do Vlašimi, ze kterého se pak stalo hostování. Přestup ale proběhl až do Benešova, protože se zrovna spojil vlašimský a benešovský fotbal v kategoriích žáků, kvůli nedostatečnému počtu hráčů.  

V Benešově jsi toho odkopal nejvíc, pojďme se nejdříve zastavit u dorostu. Jak se dělá fotbal v okresním městě a kdo Tě zde trenérsky vedl?

V Benešově jsme trénovali třikrát až čtyřikrát týdně a vždycky tam byl super kolektiv. Udělal jsem si tam spoustu kamarádů a o zábavu tam nouze nebyla, i když nám to třeba zrovna na hřišti moc nešlo.. V dorostu jsem toho nejvíce nahrál pod trenérem Slepičkou, ale vím, že nás vedl i trenér Hruška nebo Venca Knížek. Každý trenér mi něco dal a díky nim jsem se
mohl dál posouvat.

Ještě v dorosteneckých letech jsi nenápadně, ale plynule začal hrát v mužské kategorii. Co podle Tebe rozhodlo, že jsi začal nastupovat v mladém věku proti ostříleným borcům, kterými ČFL překypuje?

Určitě to, jakým směrem se Benešov rozhodl po fotbalové stránce jít. To znamená začleňováním vlastních odchovanců do A-týmu. Pak taky trenér Laštovka, který mi od začátku věřil a díky němu, mimo jiné, jsem si taky mohl debut v mužské kategorii odbít už v šestnácti, navíc proti Spartě.

Vzpomínáš na nějaký zápas v dresu Benešova, který Ti vyšel nejvíc a naopak?

Žádný jeden konkrétní si teď nevybavuju, ale například na ten první proti Spartě moc rád vzpomínám nebo zápas Mol cupu proti
Kladnu, když jsem dal gól. A naopak nevím, na takové zápasy asi raději zapomínám.

Stejně nenápadně, jako jsi začal hrát za muže v Benešově, jsi se najednou ocitl na soupisce ligové Mladé Boleslavi. Jak k přestupu došlo? Kdo si Tě ve městě automobilů vyhlédl?

To je mi taky pořád záhadou Všechno se to událo hrozně rychle. Vím, že mi asi 27. prosince volal můj agent a kamarád, kterému za to všechno vděčím, že od 2. ledna se připravuju v Boleslavi, tak ať si dojdu zaběhat Nejdřív jsem tam byl na 14 dní na testy a poté jsem v Boleslavi podepsal smlouvu.

Na konci minulé sezóny jsi naskočil do zápasů ze střídačky. Jaký je to pocit stát u čtvrtého rozhodčího a čekat až přiběhne spoluhráč, kterého následně vystřídáš?

Nepopsatelný. Když o tom od mala sníte, tak nepopsatelný. Celkově to byla hrozně zvláštní shromáždění několika emocí. Při mém prvním startu se mě kluci na hřišti snažili furt hledat, abych si taky kopnul a užil si to naplno.

Před sezónou Boleslav výrazně posílila, bylo hostování nevyhnutelné? 

Nevyhnutelné bych neřekl, ale shodli jsme se s klubem i s trenérem, že to pro mě bude nejlepší. Kdybych zůstal, nějaký čas bych určitě dostal, ale takhle ho, doufám, bude výrazně víc.

 
Čím si pardubický trenérský tým upoutal? Jaké očekáváš herní vytížení?

Prý si mě všimli už v přípravném zápase, ve kterém jsem poprvé nastoupil za Boleslav v zimní přípravě v lednu. Potom jsem se ještě se sportovním ředitelem Pardubic potkal na reprezentačním srazu U20 a zřejmě jsem ho přesvědčil. Věřím, že v Pardubicích budu dostávat šance a snad je pevně chytím a už nepustím. 

Jak se v kabině ligového mužstva cítíš? Je velký problém, že domácí utkání hrajete v Ďolíčku?

Parta je v Pardubicích skvělá, myslím, že je to správně vyvážené na mladší a zkušenější hráče. Zatím je to pro mě ale pořád novinka, tak se stále ještě trochu oťukávám. V Ďolíčku žádný problém nevidím, maximálně ten, že časem bude horší hřiště, když na něm budou hrát 2 týmy. Jinak je tam ale zázemí fajn a s dopravou také problém není.

 
Jaký je Tvůj sportovní cíl? Klidně můžeš připojit i sen.. 

Momentálně bych se chtěl probojovávat do sestavy a postupem času začít hrát pravidelně ligu. Co bude dál, to se uvidí. Svůj sen samozřejmě mám, ale asi si ho zatím nechám pro sebe. Chci jít postupnou cestou a uvidím, kam až se dostanu.

Kde se v Tobě vlastně vzal fotbalový talent? Tvůj otec sice v Bernarticích na plácku patřil k těm lepším, ale v nejužší rodině bychom sportovce nejvyšší úrovně hledali asi marně.. 

To vůbec nevím, taťku jsem asi nikdy neviděl pořádně kopat do míče Ale za to mě vždycky vozil na všechny zápasy i tréninky. Takového času, co kvůli mně strávil na cestách… I teď mi pořád občas dělá taxi z Pardubic.

 
Hraješ také v kapele BLD, jak se dá fotbal s muzikou skloubit a co vás motivovalo k založení?

Obtížně, soustředím se hlavně na fotbal, to je pro mě priorita. Když mám čas, tak si hrozně rád s klukama zahraju, je to fajn relax, ale jinak je to složité. A co nás motivovalo? Myslím si že to, že tu nebyla žádná pořádná kapela široko daleko 

Chtěl bys komukoliv něco vzkázat nebo pozdravit? Máš volné pole…   

Chtěl bych pozdravit rodiče, protože bez jejich neustálé podpory, bych teď žádný rozhovor nedával. A taky přítelkyni, protože vím, že to se mnou nemá jednoduché, ale stejně mě furt podporuje.

Děkujeme za rozhovor a do další kariéry přejeme hodně úspěchů!